Srpen 2014

Tag Liebster award

22. srpna 2014 v 9:36 | Wye
http://www.travelitgirl.com/wp-content/uploads/2013/11/Liebster-1.jpg
Fin mě nominoval do tagu Liebster award, za což mám chuť mu urvat "líbat" ruce. Ne vážně, dělám ten tag za svou blogovou kariéru již nejmíň po čtvrý (a jo, plně si uvědomuju, že to jsem na tom ještě dobře). Né, že bych proti tagům něco měla, ale ve chvíli, kdy je něktého až moc, to začnu hejtit. Ale tak což, citové výlevy o tom, jak ten tag nesnáším si nechám na později a teď se do toho prostě vrhnu.

Pravidla jsou jednoduchá:
1. Poděkovat blogerovi, který tě nominoval.
2. Napsat 11 faktů o sobě.
3. Odpovědět na 11 otázek, které jsi dostal.
4. Nominovat dalších 11 blogerů, kteří odpovědí na tvých 11 otázek.

• 11 faktů o mně
  1. Tohle je už vážně naposledy, co ten tag dělám
  2. A dělám to jen proto, že to považuju za slušnost, když už si někdo dal tu práci mě nominovat
  3. A taky proto, že to znamená novej článek na blog a tak to nebude vypadat, že už tu na to komplet seru
  4. Netuším, jak zabít dalších 8 faktů, teda teď už 7
  5. Jsem holka, což ještě určitě nikomu nedošlo
  6. Čeká mě devítka
  7. A pátnactiny, hueeee >.<
  8. Zamilovaná
  9. Zadaná
  10. Trpící vztahem na dálku
  11. Zvládla jsem to >8D

• 11 odpovědí na 11 otázek od Fila
1. Jaké je číslo Tvé kreditní karty?
Vypadám, že mám kreditku?

2. Proč nechceš říct?
Kdo řekl, že nechci říct?

3. Umíš udržet tajemství?
Ano. Co na tom, že když mi někdo řekne "nikomu to neříkej", beru to automaticky tak, že to říct můžu.

4. Kolik je 3 na třetí?
Tři krát tři.

5. Jaké je Tvé oblíbené jídlo?
Slaný chipsy s čokoládou ♥ :DD

6. Vyjmenuj všechny trpaslíky ze Sněhurky
Prófa, Stydlín, Ňouma, Kejchal, Bručoun nebo tak něco, Šmudla? Maybe? :D A toho sedmýho už fakt nevim.. :D

7. Kolik komárů jsi už přes léto zabil/a?
Komára žádnýho. Jen pár molů a pavouků.

8. Jaký je Tvůj sen?
Duhový jednorožec, mwhehehe.

9. Pracuješ na tom aby jsi si ho zplnil/a?
Ne. Čekám, až ho konečně dostanu.

10. Kdyby jsi mohl/a mít nějakou superhrdinskou sílu, která by to byla (příklad - neviditelnost, nesmrtelnost atd.)?
Schopnost teleportace.

11. Chceš někomu ze srdce poděkovat? (nemyslím sebe, mě už líbáš ruce)
Ano, ale to udělám spíš přímo a ne přes článek, kterej si ani nepřečte, no ne?

• 11 dalších blogerů, které nominuji, aby odpověděli na 11 mých otázek
--- Zde si představte oněch jedenáct bloggerů a otázek ---

Kouzelná země v paralelním vesmíru

10. srpna 2014 v 8:40 | Wye |  Plány na devastaci vesmíru
tumblrZa sedmero hvězdami a devatero skalami se nacházela říše, jejíž jméno bylo již dávno zapomenuto. Žili v ní lidé a zvířata, rostly tam rostliny, od květin přes různé plevele až po všemožné stromy. Ovšem nic z toho neoplývalo magií. Ač se vám to zprvu možná nezdá, život na tomhle místě byl vskutku kouzelný.

Lidé, kteří se obecně považovali za nejvyspělejší formu života, dokázali vytvořit různé fascinující stroje, jako třeba plechovku na kolečkách, která jezdila, jak si zamanuli nebo kvádrové poštovní holuby, přes které si mohli povídat, i když třeba byl každý na jiném konci světa. Jejich život byl takových věcí plný a denně se setkávali s desítkami, snad i stovkami těcho geniálních věciček. A vůbec si jejich genialitu neuvědomovali.

Lidé jako takoví pak byli vskutku fascinující. To jak mysleli, to jak se chovali. Je pravdou, že na první pohled působili z většiny stejně a všichni jako namyšlení a bezohlední pitomečci, když jste je ale poznali blíže, zjistili jste, že takoví vůbec nejsou. Někteří ano, ale někteří zase ne. Ty jejich vztahy s více osobami naráz, veřejné zesměšňování pár vybraných jedinců, problémy kvůli nevlastnění nejnovějšího kvádrového poštovního holuba a mohla bych pokračovat ještě dlouho, protože těch bylo nespočet.

Fascinují mě, miluji je. Chci být jedním z nich. Chci žít v tomhle kouzelném světě.

Ale teď vážně, napadlo vás někdy, že kdesi v paralelním vesmíru se nachází říše plná magie, draků a gryfů a kdo ví čeho ještě, která má pohádky, ve které je náš svět tím fiktivním a kouzelným? Že děti touží po možnosti, žít tu? Protože mě až do dneška ne a přijde mi to jako sakra fascinující myšlenka.

Nám náš svět možná přijde obyčejný, ale někde jinde to přeci může být magické místo. Ač mě někdo možná označí bláznem, buď z důvodu, že něco tako obyčejného by nemohlo být dětským sen anebo proto, že přece nikde nemůže existovat jiný život, který by snad oplýval magií a tak podobně.

Ovšem je to tak neskutečný. Tak cool. Představa, že někde jinde ve vesmíru, ať už v tomhle či nějakém jiném, vypraví rodiče před spaním dětem příběhy o nás a děti touží žít zde, místo v jejich nudném světě.

Na druhou stranu, kdyby se jim náhodou skutečně poštěstilo a oni by se sem skutečně dostali, po prvotním nadšení by pravděpodovně postupne zjistili, že to není tak idilické, jak se mohlo zdát. Stejně jako bychom možná mi zjistili, že kouzelné země z pohádek, knih, filmů a seriálů vlastně zas tak skvělé nejsou. Což mě přivádí k seriálu Once Upon a Time, který tak moc ukazuje, že magie má vždy svou cenu.

Možná bychom měli náš svět začít považovat též za něco kouzelného. Vždyť podívejte se na to! Co vzniklo víceméně z ničeho. Co lidé dokážou za úžasné věci. Jistě, dokáží i spoustu špatností, ale to je asi normální. Podívejte se někdy jen tak po svém okolí, rozhlédněte se s očima otevřenýma dokořán třeba i vy tu krásu a kouzlo uvidíte. Já to vidím. Možná né vždy, ale vidím.

Jak Wye k blogu přišla

9. srpna 2014 v 20:55 | Wye |  Aktuálně z ničení světa
Yellow stands for happiness | via TumblrTož jsem tak zkoušela založit blog, poněvadž kamarád měl problémy, založil dva blogy a u obou mu nějak nefungoval vzhled. Tak já, že taky zkusim založit, abych se ujistila, že to fakt zas nefaká, jak ostaně u blogu bývá tak nějak zvykem. Samozřejmě jsem do adresy nemohla nacpat nějaký random shity, ale musela nějakej shit důkladně vymyslet a promyslet. No a tak jsem se dostala na "Wielay".

A to mě při vymýšlení té adresy tak zničehonic chytlo, že chci novej blog, na nový adrese. Jenže adresu svýho ofiko blogu, kde vystupuji i pod jiným jménem, blogu aktuálně měnit nemůžu. No a tak jsem zničehonic začala tvořit layout pro blog, který mi stejně nakonec k ničemu moc nebude a bude jen poloprázdně oxidovat v blogsféře, ale což. Už mám blog. Už mám lay. Už mám přezdívku. Tak proč to tu nezkusit vést, tímhlectím prapodivným a pro mě neobvyklým stylem, že?

Když jsem zavadila o tu přezdívku, pořád přemýšlím, jak by se to vlastně mělo číst. Já sama to aktuálně čtu, jako "Waj", ale dost možná by to mělo být spíš "Wají". A Wielay pak čtu jako "Wajlaj", i když správně to možná je spíš "Wajlej". Kdo ví. Ono já jsem takej magor, že jsem schopná to číst aj prostě "Wie" a "Wielai". Hehe.

Na blogu nejsem žádný nováček. Ve vlnách blog.cz se pohybuji už pár let, ovšem před nedávnem jsem se svým blogem přesídlila na blogspot, neboť mi nabízel řadu výhod, které mi blog.cz poskytnou nedokáže. Ale tady nic z těch věcí nepotřebuju a vystačím si jen s tím, co mi blog.cz nabízí.

Teď mě tak napadá, já vás tu ani nepřivítala, co? Jsem to, ale nevychovanec. Tak aspoň dodatečně.
Srdečně vás všechny vítám ve svém doupěti!