Pubertální dramata, věc to jest zajímavá

1. října 2014 v 19:49 | Wye |  Aktuálně z ničení světa
Když jdu psát článek, musím se předem vrhnout do hledáno obrázku. Těžko říct proč, zkrátka se mi lépe píše, když tu nějaký ten obrázek je. Většinou mi výběr trvá dlouho, protože dobrých a hodících se obrázků na výšku se mi daří nalézat sakra málo.

Před pár dny jsem rozepsala článek na TT, ale bohužel jsem neměla čas ho dopsat. No, tak snad se k tomu do neděle vrátím. Přeci jen, po dlouhý době mě napadlo napsat povídku a tak bych se toho měla chytit, dokud si to pamatuju.

Stále si připadám neskutečně osamělá a kromě toho mám dojem, že v posledních dnech si s mou milou píšu míň než dřív a strašně mě to mrzí. Ne, že bych se s ní nesnažila bavit, jen hold se spíš věnuje jiným věcem, což jí nelze vyčítat, že. Vážně bych ráda jednou napsala článek, kde ji nebudu zmiňovat, hm.

V poslední době mám dojem, že nějak moc přicházím na chuť tomuhle blogování pod rouškou anonymity. Asi mi tohle vypisování trochu pomáhá od onoho pocitu osamění. I když se trochu bojím, aby tu na to náhodou nenarazila má drahá a nedala si dvě a dvě dohromady. To by mě asi kleplo. No, risk je zisk a blogů je tolik, že pokud si budu dávat pozor, snad tu na to nenarazí.

Blogů je vážně moc a zjistila jsem, že už nějak vůbec nevím, jak narazit na nějaký nový dobrý. Dříve jsem přeci jen měla pár známých knižních blogů, díky jejichž komentářům jsem mohla narážet na nové a nové blogy. Ale teď se nějak nemám čeho chytnou a hrozně mě to štve. Fakt ráda bych objevila nějaké dobré blogy.

Začínám se taky čím dál víc deptat aktuální situací s jednou mou kamarádkou. Ono jedna věc je, že mám pocit, že nemá zájem se se mnou bavit. Další věc je, když ten pocit začne sdílet i kamarádka, vztažmo k její osobě. A jinou věcí pak je, když spolu za den promluvíme jen minimálně, protože ani jedna strana nemá snahu se s tou druhou bavit.

Na obhajobu mě a kamarádky podotýkám, že máme pocit, že dotyčná má potřebu se nad nás povyšovat a neustále opakuje, jak je tlustá a hnusná, proto, abychom jí říkaly opak a vymýšlí si zdravotní problémy, abychom ji litovaly. Těhle pocitů se, když vidíme to, jak se najednou chová, jen těžko zbavujeme, ač si kvůli tomu připadáme hrozně špatně a máme strach, že ji křivdíme. Ale ono, když se při obědě bavíme a ona promluví akorát ve chvíli, aby nám řekla něco o svých zdravotních problémech a jindy se do hovoru nezapojuje, tak je to už trochu divný. Ale není to jen o tomhle, je to i o jiných věcech, co nám tvrdila a jak se chová, minimálně tedy poslední dobou. A je to trochu zoufalá situace, protože zkrátka nevíme co dělat. Těžko si s ní promluvíme a řekneme jí něco ve stylu "No víš, my máme takovej pocit, že máš hroznou potřebu se nad náš povyšovat, být středem pozornosti a nejzajímavější a tak nám i lžeš a vymýšlíš si.". Je to zkrátka na nic. Tyhlety pubertální dramata jsou vážně zajímavá věc.

No, myslím, že už nemám co víc říct, takže jdu dogůglit, jestli už někde nejsou anglický titulky k druhýmu dílu druhý série Faking It a pokud jo, tak je stáhnout a pokud ne, vrátit se ke čtení. Nebo si udělat úkoly, hm.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 annox | Web | 1. října 2014 v 20:15 | Reagovat

Přesně tak, ono ta anonymita má něco do sebe. Protože takhle jsme na tom všichni stejně, já jsem anonymní a mí čtenáři jsou anonymní. A všechno je ok. Když se ale blogger odhalí, ukáže svou tvář jméno apod. ztrácí tu svou anonymitu ale jeho čtenáři ne a potom může docházet ke spoustě nepříjemnýcm situacím :)

Sám mám své oblíbené blogy, a když mám čas tak si je všechny projdu a pročtu nové články. Už to k mému životu patří, asi jako když se těším na nové číslo časopisu, tak se těším na nové články na oblíbených blozích :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama