Cítím se plná energie. A volná, jako pták. Připadám si šťastná. A říkám si co to kurva je zase výkyv.
Vážně mě tyhle výkyvy serou. V jednu chvíli si tak neutrálně existuju, v další jsem zoufalá, vydeptaná, pláču a přemýšlím nad vlastní existencí a pak zase tohle... Opravdu chci, aby se to nějak ustálilo. Aby se to přestalo tak šíleně točit a měnit. Chci si v nějakém stavu zůstat a moc ho neměnit. Zvyknout si a naučit se s tím žít, i kdyby šlo třeba časem o deprese. Jen to nechci furt tak měnit. To totiž potom bolí, dle mé teorie, mnohem víc.

Zase jsem udělala něco, co bych dělat neměla. Něco, co vím, že se jí nebude ani trochu líbit. A mám strach, až to zjistí. Trochu doufám, že už mi tu zatracenou otázku, kterou mi čas od času pokladá, nepoloží. Zvlášť, když jsme se o tom bavily někdy předminulej tejden a ona chtěla abych to už nedělala (přirozeně) nebo se jí aspoň ozvala, když mi zas bude tak hrozně na nic. Ale za prvé, co jí mám asi tak kurva napsat a za druhé, panebože přece jí nebudu psát, když k ní zrovna přijela kamarádka, zas tak sobecká, abych jí to kazila (i když závidím, že ona jí uvidí a já ne no..) nejsem!
To jsem se už aspoň poučila a neslíbila jí, jak už to nikdy neudělám. Protože to jsem udělala jednou, po tom co zjisila, že jsem to někdy dělala. Bylo hrozný vidět, jak jí to trápí a jak jí to ublížilo. Mučilo mě to vidět, zvlášť s vědomím, že je to moje vina. Takže v tu chvíli jsem prostě byla přesvědčená, že udělám všechno proto, aby se tak už necítila, že to vážně zvládnu a už nikdy to neudělám. Slíbila jsem jí to a přísahala. A sakra jsem se snažila to už neudělat, dost dlouho. Jenže pak jsem to jednou už prostě nevydržela. V tu chvíli toho bylo moc a udělala jsem to znova a znova jí neskutečně ublížila a hlavně jí zklamala, protože jsem prostě nedodržela ten slib.
Jenže teď je ještě ke všemu tak blbá doba. Mám neskutečnej strach, že si ty důvody blbě vyloží, že si bude myslet, že to bylo proto, že žárlim a prostě... To nechci.
Právě jsem si objednala novou mangu a knihu, takže je mi fakt skvěle. Původně jsem chtěla jen tu mangu, Shingeki no Kyojin, protože jsem se rozhodla, že to budu kupovat, jak to bude vycházet, aby se mi ty díly pak nenahromadily a já to nějak stíhala kupovat, mwhehehe, jsem gejnius :D No a když už jsem objednávala, nakonec jsem neodolala a přihodila jsem k tomu i Archiv. Sice nemám tucha, co od toho očekávat, protože reakce jsou dost rozporu plné, ale ta obálka je awesome navíc jsem slečně a kamarádovi slíbila, že si to přečtu :D
Aktuálně louskám Rezistenci, jsem sice na začátku, ale už teď mě to nějak neba. Nevím. Štvou mě Tris a Čtyřka -.- :D A včera jsem se ze zvědavosti rozhodla kouknout na jeden díl Awkward, protože jsem chtěla nějakou komedii na rozptýlení. A sakra, je to awesome, včera bych bejvala rovnou dokoukala první sérii, ale nějak se mi to pomalu načítalo, tak jsem se na to vykašlala. Dokonce i ten dabing se mi dost líbí, škoda, že další epizody na SledujuSeriály už dabing nemaj, ale zkusim po něm kouknout jinde :D
Tudíž plán na dnešek: zůstat v posteli a koukat na seriál. A rozhodnout se, jestli zejtra pojedu na ten sraz, protože jsem zjistila, že časově se mi to moc nevyplácí. Jakože, téměř hodinu cesty tam, dvě hodiny být tam a pak zas téměř hodinu domů? Ewwww :D
Kurva, píše mi. Well, předpokládám, že dobrá nálada je zas v tahu. Nevykládejte si to špatně, těší mě, že mi píše, ale bolí mě, když pak přestane.

(Není to tvoje chyba.)
Awkward bylo dobrý do určité doby, ale člověka ten milostný trojúhelník pak nějak otráví :D