Punk není mrtvej! Punk stále žije! Má v sobě sílu a spoustu energie.

14. prosince 2014 v 19:50 | Wye |  Aktuálně z ničení světa
Stává se vám někdy, že přemýšlíte, jakobyste psali článek na blog nebo tak? Přesně tak jsem uvažovala včera večer, heh. Ale říkala jsem si, že článek psát nebudu, bcs. už jsem ten den jeden psala a tak. A že si to všechno určitě budu pamatovat i dneska. Well. Jako jo, pamatuju, ale... už se mi to tak samo nezkládá do vět. Škoda. Příště bych měla začít psát hned. I když to třeba hned nezveřejnim, heh.

Chci samý hrozně špatný věci. Chci, aby se mi někdy v životě stalo něco fakt hroznýho, čím jsem si musela projít, abych měla právo cejtit se hrozně anebo necejtit nebo tak. Abych byla zajímavá. Už celkem dlouho. Jedna z věcí, za kterou se nenávidím. Taková logika alá "nejsem zajímavá svou osobností, svejma myšlenkama a názorama, ani svym vzhledem, prostě ničim, tak by bylo fajn bejt zajímavá díky tomu, čím jsem si prošla, depkama a tak". Jakože rlly? Přijde mi to jako hroznej výsměch těm lidem, co fakt maj deprese a prošli si něčim hroznym, narozdíl ode mě fakt trpěj a tak. Snažej se z toho dostat a podobně. Vím, že v praxi, kdyby se něco takýho stala a já se fakt ocitla na takym místě... nestála bych o to. Zajímavost, nezajímavost. Hádám, že bych prostě jen chtěla bejt v pohodě bo tak něco. Ale teď prostě... nejhorší věc, co se mi asi stala je to, že mě podvedla a rozešla se se mnou přítelkyně a připadám si blbě, že se tak trápim většinou hroznejma blbostma. Chjo. Seš nehorázná kráva, Wye (lol, je divný se tak oslovit), fakt seš.

Tak nějak jsem včera celej den čekala jestli se ozve J. Já vám nevím proč. Teda, vlastně asi vim, ale...! Nenapsal, hajzl. A dneska taky ne. Jako jo, mohla bych mu napsat sama, ale to je hrozně blbý.

Ale tak, horší než to čekání je asi ten důvod, proč doufám, že se ozve. A mám chuť si za to vracit pár facek, protože rlly... jak můžu mít tak dementní a naivní mozek? Prostě, pořád z těch sobeckejch důvodů chci, aby mě měl někdo rád a on občas mívá takový kecy, jakože mě má rád a tak podobně, někdy narážky, někdy poznámky a někdy prohlásí, jak mě miluje a nikdy by mě nepovedl (to jsem po něm zrovna chtěla, aby děla otroka B., se taky totiž prohlašuje mým otrokem... ale když mu dám za úkol otročit někomu jinýmu, tak to néé). Jakože jo vim, že je to vždycky ze srandy a to, ale prostě... Nevim, nevim proč tak trochu sobecky a kurva naivně... doufám? nevím jestli to je vhodný slovo, že by mě třeba fakt mohl mít rád bo tak. Fakt nevim proč. Fakt nevim, proč tak hrozně chci, aby mě měl někdo rád. Fakt nevim, proč jsem tak naivní. Ono, už si nějakou dobu nějak zvlášť ani nepíšem, jen prostě jednou za čas. Tak fakt nechápu, jak by to vůbec asi tak mohlo bejt možný. I když rlly, když se mě tuhle ptal, jestli se mi aspoň trochu vzhledově líbí a po mý odpovědi alá "ale tak jako nevypadáš úplně nejhůř", se zas ptá jakože, že pro mě vzhled přece neni nijak důležitej, tak jako... wat? :D A ještě z něj pak jak dlouho tahám pořádnej důvod proč se ptá... nevytáhla jsem ho. Vlastně nakonec už mi i přestal odepisovat. Lol. Jako, tohle zastavení růstu mý bezmezný naivity taky moc nepomáhá.

Ovšem, přijde mi vtipný, že právě tohle "ježiš a co kdyby to třeba náhodou myslel vážně a něco ke mně fakt cejtil?" bylo důvodem, proč mi pak, ještě před měsícem dvěma, heh, bylo tak nějak nepříjemný si s nim psát.

Oh. T. Byla bys tý lásky a přestala statusovat cokoliv v souvislosti s S.? A je mi upřímně uprdele, jestli jí jen označíš, když něco sdílíš, aby to viděla, anebo napíšeš rovnou status o něčem, o čem se bavíte. A taky ohledně hry, kterou zrovna tak hraje S. To se mi jako snažíš ukázat, jak skvělý to mezi váma je a jak skvěle a normálně a kolik se spolu bavíte nebo co? Když já se s ní bavim tak málo? A jako to mi prostě chceš, vyvolávat ty chvilkový pocity "alá je mi na hovno"? Rlly. Přestaň. S. Tim. Kurva. Jedeš k ní vo vánočních prázdninách a bude u ní na Silvestra, ti nestačí? A S. ty na tom nejsi o moc líp. Taky jsi, už tudle, napsala status. A kdy naposled jsi napsala status týkající se něčeho se mnou, hmmmm? A proč mám tolikrát dojem, že se mnou pomalu ani neceš bavit? Hmmmm?

Jsem příšerná. Fakt jo.

Tak mi včera bylo babičkou řečeno, že na Silvestra rozhodně nebudu sama doma a budu u nich. Jasněě, můžu bejt sama doma každej víkend, ale jenom kvůli nějakýmu dementnímu Silvestru ne? Nasrat. Snad ještě ukecám matku. Fakt chci bejt sama. Chci to zaspat, když budu chtít. Chci možnost dělat, to co budu chtít. Protože pochybuju, že jen tak odignoruju, že je S. zrovna s T., že jo. A takovýto, jestli spolu asi něco maj a jestli T. dostane tu novorční pusu a úpe že.... Prostě chci bejt sama. Nebo ne sama, jen ne s nikym rodiny. Ale kdyby mě někdo někam pozval, jakože z řad kamarádů, tak bych asi i ráda vypadla. Kdyby mě pustili no... A taky by mě nejprve musel někdo někam pozvat... :D

Já vím,že ona to myslí dobře a tak a že je ode mě hrozně hnusný, že prostě s nima nechci bejt, ale prostě... Beztak o nic nejde. Tak se změní nějaký blbý číslo no a co. //Jojo, říká holka, která se div nesypala z toho, že nakonec nebude moct bejt na Silvestra se svojí holkou a místo toho s ní bude její kamarádka, protože tak moc chtěla, aby jí ten rok začínal dobře, ale bylo jí jasný, že takhle to začne úplně nahovno. Už jen kvůli tomu, že ta její holka bude se svojí kamarádkou. Vtipný, jak se věci změnily ani ne za měsíc, co?

Jsem se o tom zmínila S. Dle ní je hrozná blbost, že nechci bejt s rodinou. A že bych měla. A taky to prej je, jako by měl někdo narozeniny, ale já je odmítla s nim slavit, protože proč bych se o něj měla starat, když se mi zrovna nechce. Eh. Něco na tom je, já vim. I když narozeniny mi teda přijdou osobnější. Ale jinak má pravdu. Nepopírám to. Chjo, tak mám dojem, že nakonec tam budu už jen kvůli ní. Well.

Tak jsem si dneska začala taky říkat, že to prázdno je vlastně fajn. Nic mě nebolí. A cejtim jen ty aktuální věci. Nemám potřebu zaobírat se tím co bylo a bude. Takže mi to tím pádem dovoluje existovat tady a teď. Teď ještě to existování přemenit na žití no.

Chci udělat nějakou nehoráznou hloupost. Něco spontálního pod tíhou okamžiku a... zoufalství? Něco, čeho pak třeba budu litovat nebo něco. Ale prostě... chci. A teď tím nemyslím nějakou malou blbost, ale prostě něco... většího? Nevím, jak to popsat no.

Mám dojem, že moc koukám na filmy... T.T Teda, ne teď, nevim, kdy naposled jsem na nějakej koukala, myslela jsem dřív, všeobecně, no chápete, ne?

Eh, když jsme u filmů. S. mi dneska říkala, že mi dávaj v televizi tučňáky (Happy Feet, heh) a pak navrhla, že bychom pak na to mohly kouknout spolu (to znamená, že si to prostě obě pustíme tak nějak ve stejnou chvíli, ve stejnou chvíli si říkáme, kdy to pauznout a srovnáváme to, aby nám to tak nějak jelo stejně, že jo). Ale že bych nesměla koukat teď, že jo. Uh, uh, uh. Tak jsem jí to odkejvala nom. Nevím, prostě... zaskočila mě tím. Fakt, že jo.

Asi stejně, jako když mi včera psala oslovení s dlouhym y na konci a s otazníkem a ":3" smajlíkem. Jo jsem magor, že to tak beru do detailů... Ale ono to zní od ní tak hrozně hezky a roztomile a prostě... aw. Anebo dneska, kdy mi psala, že co neodpovídám. Na smajlíka. Já nevím, to jsou zkrátka takovýty chvilkový pocity, jakože mě má ráda a chce se se mnou bavit a tak. Jakože, vim, že mě má ráda, nevim sice úplně jak, ale má a taky, že se se mnou asi chce bavit. Nebo minimálně kamarádit a k tomu bavení prostě patří. A ještě před pár týdny říkala, že jsem pořád její rodina. (Zmiňovala jsem to tu vůbec? Asi jo.)

Jsem tak včera měla možnost poznat českou punkovou hudební scénu a... WOW! To je něco tak skvělýho. Minimálně teda skupiny, na který jsem zatím narazila. E!E, Vison Days (ten nadpis je z jejich písničky - Pogo a provokace btw.), Degradace, N.V.Ú., Punk Floid, Visací zámek, SPS a možná ještě něco. Nehorázně se mi to líbí. A celej den nejedu pomalu nic jinýho (krom teda Ashes Remain ráno, bcs. jsem o nich psala článek v rámci jednoho projektu na druhej blog). To má takový nehorázný... kouzlo? Nevím, jak to popsat. Je to tak živý a energetický a prostě... aw.


Takovýto, když koukám do toho skajpu, přemejšlim, že bych jí něco napsala... a najednou zpráva od ní. Heh. Mám tyhle náhody ráda :3

Jo a konečně jsem přišla na to, jak na skajpu napsat něco kurzívou. A jsem z toho štěstím bez sebe (obrazně řečeno). Jen bych si na skajpu potřebovala psát s někym jinym než s S. a příležitostně s kamarádem, abych to měla, kde vužít.

Přijde mi vtipný, jak už automticky považuju babičku s dědou (ale jen jedny, ty druhý ne) za svou nejbližší rodinu a i když už spolu nebydlíme, na otázku jestli už jsme pekli cukroví odpovídám, že matka nepeče, ale babička už pekla někdy minulej tejden.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ang | Web | 14. prosince 2014 v 21:17 | Reagovat

Si pamatuju, jak jsem pár let zpátky měla docela ráda ty blbý nápady... protože jsem si vážně chtěla připadat zajímavá.. a není to vůbec nic špatnýho... řekla bych, že je to normální... (i když teď chci bejt jen průměrná a spokojená a ach bože, prosím)

česká punková scéna? tam jsem byla, jak je to dlouho, dva roky? moje milovaná Degradace... A vlastně i Nežfaleš. A na bandzone si najdi A Bude Hůř, jsou překvapivě dobří. od Vision Days mám ráda Každej má tu svou. (prosímvás nemlaťte se lidičky do hlavy, začínám o vás mít reálný obavy!) :D a Znouze a jejich Bastila... Láska na první poslech.
milovala jsem tu energii, fakt jo. a taky jsem byla naštvaná. teď, po letech, mi všechen ten punk přijde skoro něžnej... a už nemám důvod být naštvaná. apatie. chybí mi to. punkový festivaly jsou .. ne tak dobrý.

třeba tě má ráda. třeba ne. nevím. chtěla bych ti poradit. nejsem v tomhle dobrá.

2 Wye | E-mail | Web | 16. prosince 2014 v 21:14 | Reagovat

[1]: Všechno si to najdu! :D Teď tu poslouchým něco od A Bude Hůř a jo.. je to dobrý ^-^
Právě ta energie mi na tom přijde prostě úžasná...
Nežnej? No, je fascinující, jak jsou lidi schopný různě vnímat :D

Třeba jo. Nevím. Ale je fajn, že jak sama nevím, co k ní cejtim tak prostě... Neřeším. Nic. Ani tohle. I když to je trochu... divný.
Taky neumim lidem radit a věř mi - fakt mi prostě tak nějak pomáhá už jen fakt, že se ozveš, že prostě... že vím, že mě fakt někdo poslouchá, i když by nemusel. A že mi k tomu klidně i něco řekne. Díky :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama