Random shits. Like always.

27. prosince 2014 v 21:12 | Wye |  Aktuálně z ničení světa
"Jsi v poho?" "To je docela sporná otázka hele." "Jde mi o to, aby jsi byla dostatečně v pohodě na to, aby sis neubližovala."

Jakože... to myslí vážně? Vážně dle všeho považuje za nejpodstatnější, aby si člověk fyzicky něco neudělal? Jakože, já nevim, ale to fyzický ublížení samo o sobě nevidim, jako ten problém. Jasně, je to problém, ale ne ten nejpodstanější. Nejpodstatnější dle mýho je fakt, že člověk na tom je tak, že má prostě potřebu, bo tak něco, ublížit si. A jako, když někdo má sebevětší potřebu ublížit si, ale neudělá to, tak to ještě není tak vážný nebo co?

No. Tak díky, že se staráš vo to, jestli mi nepřibydou nějaký zkurvený jizvy na těle, který beztak brzo zmizej. Jak jsem na tom psychicky je do tý doby celkem šumák, co?

Yeah. Tak nějak mě tím jejím přístupem naštvala. Ani ne nijak osobně a citově zaujatě, ale tak všeobecně. Protože prostě... je to dementní postoj.

I když, možná to tak nevidí a je to jen, protože já a protože má třeba za to, že jsem schopná ublížit si kvůli každý hlouposti a bere to tak, že když si neubližím, tak je to jakýtakž dobrý. Nevím, no.

Neměla bych to řešit.

Mi kamarád posílal nějakej test o vztahu k sobě samý nebo co. Víte, jak jsem mlela něco o tom, že jsem asi přišla o všechno svojí hrdost, sebeúctu a tak? Ten test mi to akorát potvrdil. U sebeúcty mám 0%. Like a boss. Ono ani ten zbytek nemám nic moc. Sebeuvědomování a soucit sama se sebou mám 16% a 17%, což je nízký. Akorát narcismus mám 72%, to je... lepší, než jsem čekala. Je to v normálu. Hádala bych i víc. (Onen kamarád má 99... Zajímalo by mě, kde ztratil to procento :D). Jo a celkovou spokojenost se životem 6%. Bezva. Hele. Kdybych měla 0, znamenalo by to, že jsem mrtvá?

A taky u mě prej byly zaznamenány známky zvýšené úzkosti a známky deprese. Supr čupr no.

Přijde mi to vtipný. Ani nevim proč.

Bolej mě oči. I když už to odeznívá. Což je fajn. Ale podezřívám je, jestli se nerozhodly, že si natrvalo nechaj tuhle barvu, kterou maj, když pláču. Teda, ne přesně tu, kdžy pláču, tak je to intenzivnější no. Neřešim. Stejně mi ta barva vždycky přišla hrozně fascinující. Ne, že bych tu barvu ale dokázala určit. Heh. Neumim určovat barvu svejch očí. Yay.

Taky jsem dneska jistou část dne strávila na WeHeartIt. Snad nikdy jsem nikde nedostala žádnej blog na lajky/komenty/whatever, protože jsem lajkovala/komentovala/whatever moc. Tak jsem dneska asi měla svoje poprvý no. Ale jako... dvě stě obrázků v hodině neni zas tak moc...

A mám za sebou čtyry epizody druhý série Doctora. Bych koukala pořád, ale... Je večer. Já jsem sama doma. A nechci koukat na něco děsivýho, protože s mym štěstím by to zas byl nějakej takovej díl... :D

Nenávidím to pozorování hodin a zkoumání, kolik hodin uplyno od poslední zprávy. Fakt nenávidim.

Jsem unavená. Tak hrozně moc. A chci si s ní povídat. Tak příšerně moc. Ale ona nic nepíše a já nevím, co jí psát.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ang | Web | 27. prosince 2014 v 21:38 | Reagovat

Sakra, ten test by mě zajímal. :D

Lidem jde víc o to fyzický ubližování asi z víc důvodů. Z části protože to už fakt znamená, že o něco jde... A pak taky protože když jim jen řekneš, jo, je mi na nic, moc to s nima nehne. Chápeš, prostě je ti na nic. No a, to sem tam každýmu, i kdyby to bylo trvalý... Ale když si ubližuješ, už cejtí zodpovědnost. Asi jako když si neubližuješ ale řekneš, že uvažuješ nad sebevraždou. Teď mi ty mý kecy nedávaj smysl, ale... lidstvo je celý o alibismu a snaze vyhnout se zodpovědnosti... hm.

2 Wye | E-mail | Web | 27. prosince 2014 v 22:08 | Reagovat

[1]: http://www.self-compassion.cz/ :D

Jako, já to na jednu stranu chápu. Ale prostě... U ní bych takovej přístup prostě nečekala. Navíc z toho co řekla mi to fakt přijde trochu jako "Dokud se nepořežeš nebo něco, tak jsi vcelku v pohodě a neni to důležitý řešit nebo něco." A jakože prostě... Jak jsem řekla, k ní mi to nepasuje. Ani trochu. A je to dle mýho prostě všeobecně v takymhle kontextu hrozně debilní způsob, jak to brát. Jindy to jakože i chápu, ale prostě... Těžko se to vysvětluje.

3 Ly | Web | 28. prosince 2014 v 23:10 | Reagovat

Oh great, we're in this together.

Taky bych se naštvala. Jenže to je přesně ono, dokud to není fyzicky vidět, jako by to neexistovalo...

Asi si udělám ten test. Nedávno jsem dělala nějakej, a... "high scores, yay!" Nic dobrýho, haha..

Ještě že nemám hodiny. I mean, ty malý čísla vpravo na obrazovce se přehlížej líp...

Ale.. bude líp. (:

4 Ly | Web | 29. prosince 2014 v 0:58 | Reagovat

sebeúcta 0% :D (jen mi to přišlo dost zajímavý na to, abych ti to sem přišla zaspamovat...) ehm... já mám všechny hodnoty nižší, než ty... shit...
takový testy bych neměla dělat, haha.

5 R. | Web | 29. prosince 2014 v 18:46 | Reagovat

jo, přijde mi, že většina lidí to tak vidí. vlastně jsem na tom mnohem hůř, když to nedělám... nebo... vlastně nevím.

6 Wye | E-mail | Web | 29. prosince 2014 v 21:36 | Reagovat

[3]: Jé, nepamatuješ si, jakej jsi dělala ty? Celkem mě to baví... Smát se pak nad tim co mi vyjde, i když to třeba neni vtipný a přemejšlet o tom, že na tom přece nejsem tak blbě a tak.

Hodiny taky nevedu, koukám právě na ty malý čísla na obrazovce. Protože mi to prostě nedá a vždycky si vzpomenu a musim se kouknout. (A když o tom mluvim, měla bych to jít hned zkontrolovat (y))

[4]: No... To musej bejt ty hodnoty sakra nízký.
Hele, na jednu stranu to může bejt fajn, když se k tomu testu třeba za pár let vrátíš a třeba uvidíš, že už to vyšlo líp...? Ne dobře. To asi nebude stát za nic. Je to jen blbej test.

[5]: Ono jako... Hůř, nebo ne hůř... Je to nahovno.
A je smutný, že třeba existujou lidi, co maj tu vůli, že si prostě neublížej, ať už jim je sebehůř... A pak si všichni myslej, že na tom přece nejsou tak blbě a přitom na tom jsou třebas hůř jak někteří z těch, co si ublížej. Heh.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama