I just wanna make it through

10. března 2015 v 16:13 | Wye |  Aktuálně z ničení světa
T. zas odpovídala na asku. Že její duše asi bude spokojená, až budou mít byteček, kde se bude moc každý ráno probouzet vedle ní, z práce/ze školy se vracet k ní a tak. A že je to takovej jejich dětskej sen. A já nemám daleko k pláči, protože je to jen pár měsíců zpátky co to byl náš sen. Bejt spolu a tak. A nechápu to. Nechápu, jak je možný, že pár měsíců stačí k tomu, aby někoho, s kým byla celkem dlouho a do koho byla ještě dýl zamilovaná, jen tak vyměnila za někoho jinýho. Nerozumím tomu. Jak může? Jak je to možný? Já vím, že jsem byla tak příšerná přítelkyně, ale prostě... to jsem pro ni ve výsledku vlastně nic neznamenala? To, že to mezi náma, pro ní ve výsledku nic neznamenalo? Že stačilo tak málo času, aby mě kompletně nahradila někým jiným.

So tell me what I have to do
I don't wanna tell you to
I just wanna be with you
I just wanna make it through
I just wanna make it through this life

Mám dojem, že se mi vyhýbá. Skočila mi onlajn a hned chviličku na to zas oflajn. Aha. Ok.

A nemám nikoho, komu bych to všechno mohla povědět a svěřit mu část tý bolesti, trápení a myšlenky, koho by to aspoň trochu zajímalo. Ale chtěla bych někoho takovýho. Jenže prostě nemám a tak to píšu sem.

Teda jasně, mám B., ale prostě... nevím. Ji s tim nechci zatěžovat. Já vím, že by jí to asi nevadilo, ale prostě... je to divný. Nejde to. Nemůžu jí jen tak napsat, že jsem v háji a že tohle a tamto a že to bolí a "prosim, řekni mi něco, co mi aspoň trochu pomůže".

Zjistila jsem, že mě celkem... uklidňuje (?) vidět v nějakym seriálu anebo někde někoho, kdo zrovna trpí tim, že se s nim někdo rozešel. Ne, že by se mi líbilo to, že dotyčnej trpí, ale prostě... jen mi to připomíná, že nejsem jediná, že srdce na prach měla spousta lidí a většina z nich se přes to přenesla a tak. Prostě mi to připomíná, že jí se z toho fakt dostanu. Jako jo, jsou to jen fiktivní postavy, ale chápete tu pointu, ne?

A tak jsem přišla o to trochu pozitivní ladění bcs. sluníčko, nová kniha a víra, že se snad dostanu na AFko.

Zajímalo by mě, jestli někdy napíšu článek i jindy, než po tom, co mi zas něco připomene tu bolest.

Štve mě, že nemám venku co dělat, když je tam tak krásně.

Jo a mimochodem, zase je nemocná a prostě... já vím, že bych měla myslet na to, aby fakt neměla ten zápal plic a tak a prostě chtít jen, aby byla zdravá, ale jo, myslim i trochu sobecky a prostě... štve mě to i proto, že to znamená, že ji uvidím až bůh ví kdy. Že prostě bude trvat ještě hrozně dlouho, než budu schopná, tohle skončit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ang | Web | 10. března 2015 v 17:52 | Reagovat

Love will tear us apart. (Já už fakt poslední dobou nic jinýho než tuhle větu říkat nemůžu... Hah.)

2 Wye | Web | 10. března 2015 v 21:50 | Reagovat

[1]: (Ona je ta věta... celkem výstižná, so, why not?)

3 ly | Web | 19. března 2015 v 2:23 | Reagovat

to s těma seriálama, víš jak, vždycky si vzpomenu na ADTR a jejich "sad songs make me happy cause i dont have to feel alone".
ach jo... :\ některý lidi prostě... asi věci vztřebávaj rychlejc, nebo tak něco. jen my "méně šťastný" se v tom holt musíme utápět o něco dýl, moc dlouho, ale snad ne na pořád.
strašně moc doufám, že se něco změní, nebo vrátí. you deserve the best...

4 Wye | Web | 20. března 2015 v 15:59 | Reagovat

[3]: Ale když... Ona není šťastná. Vlastně myslim, že ona je na tom psychicky mnohonásobně hůř, jak já.

I... I don't think that.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama