And it’s been awhile but I still feel the same

11. května 2015 v 21:28 | Wye |  Aktuálně z ničení světa
Nejdřív mi povídá něco, že bude ten Svět knihy a tak už z toho vyvozuju, že to teda znamená, že jede. A o pár hodin mi říká, že teda nejede, protože nemá peníze. Uh. Aha. Do tý chvíle jsem nějak měla za to, že mi to je celkem fuk, jestli pudem a uvidíme se bo ne, jenže v tu chvíli jsem zjistila, že mi to asi zas tak jedno neni. Mrzí mě to a je mi smutno a taky jsem přesvědčená, že už ji prostě jen tak neuvidím. Protože pochybuje, že se jen tak rozhodne jet do Prahy, aby mě viděla a stejně tak já nenavrhnu, že pojedu za ní (ne, že bych nehctěla, chtěla, ale bylo by to divný, trapný a tak). A já ji tak hrozně moc chci vidět. Alespoň ji vidět a bavit se s ní, když už nic jinýho. A jasně, nejlíp bych chtěla víc - ještě alespoň přátelský obětí anebo ještě něco víc, you know.


Na druhou stranu, ten smutek je svym způsobem fajn. Je fajn něco cejtit. Je fajn cejtit něco jinýho, než jen tu bolest, (popřípadně něco pozitivnějšího, ale upřímně, to si moc nepamatuju, hah, ale jako občas to tu taky je, vim o tom), co jsem v posledních měsících tak jedině cejtila, když už něco. Je to fajn cejtit bez toho, aby mě to sžíralo za živa.

Give me love like her
'Cause lately I've been waking up alone
Paint splattered teardrops on my shirt

Ta holka mě hrozně štve. Tím jak se ptá. Že prej jestli ten twít (cosi o tom, jak se mi rozbušilo srdce jen z toho, že mi lajkla status) byl o ní. A když, že to je tajný, tak ona, že šak v tu dobu, co jsem to napsala, mi lajkla status. Proč se sakra musí ptát? K čemu jí to bude? To to fakt kurva chce slyšet? To touží po nějaký zámince mi připomínat, že ona už ke mně nic necejtí nebo co? Nemůže to prostě nechat bejt? A musí po mně chtít, abych zapla webku? Jí nenapadne, jak hrozně nadšená z toho pak jsem a jak to jen přiživuje tu dementní naději?
A jako vim, že těma twítama si to dělám sama a prostě bych si taký věci mohla odpustit. Ale seru na to. Nechci.

And all I want is the taste that your lips allow

No a tendle tejden se jelo na školu v přírodě. Nechci tam. Nemám tam kamarády. Teda jako, jo, mám tam pár spolužáků, mimojiný L., holku se kterou jsem se kamarádila, dokud se neukázalo jako je svině, která s L. kamarádí a tak nějak je asi zas fajn a spolužáka, kerej normálně ve třídě sedí přede mnou a mám ho celkem ráda, jakože jako kamaráda a další no. Jenže ti další se všici i normálně bavěj a to a tak si tam připadám hrozně mimo a jiná a forevr eloun, jako ne, že by se se mnou nebavili, ale i když bavili, tak jsem si připadala blbě. A jako, mě by to ani nevadilo, nemít tam ty lidi, se kerjma se normálně bavim, kdybychom kurva byli normálně u nás ve třídě a tak. Ty osmáci mě stresujou.
Jo a ty osmáci, samozřejmě tam jsou ti dva, před kterjma jsem se vyflákala a co mě viděli jít domů. Ten jeden byl v pohodě. Dokonce se mi omlouval, že se mi smáli. Jako wtf. Něco takýho by mě ani ve snu nenapadlo, hah. Pak přišel ten druhej a hm, z toho jsem měla kurevsky blbej pocit a já nevim. Ten první půsoví celkem sympaticky a mile, ten druhej jako takovej popjůlarní swek hajzl. Ani nevim, proč o tom melu. Nesejde na tom.
Jo a L. s tou druhou tam zejtra nejsou a jako, to by mě samo o sobě tolik netrápilo. But... slíbila jsem L., že místo nich dojdu pro nějaký učebnice a ew. Děsí mě to, co já vim proč.
Nechci tam bejt.
Přemejšlim, že matku ukecám, aby mě doma nechala aspoň v pátek. Anebo nejlíp i čtvrtek třeba.

And it's been awhile but I still feel the same

Ve středu jdu do kina na Avengers. S. je mimochodem nakonec ještě neviděla. Na jednu stranu mě to nadchlo - nebyla s T. v kině a sakra uvidim to dřív, jak ona. Na stranu druhou, radši nepřemejšlim o tom, proč nakonec nešly, if you know what i mean...
Těšim se. A jsem zvědavá na tu holku, se kterou jdu, cuz ji znám jen jako z twitteru a nikdy jsem ji neviděla, ani si s ní nějak moc nepsala a tak.

No I just wanna hold ya

Strašně mě naštvala holka, co se mě na tt ptala, jestli někoho mám a pak něco a něco a že aha, zamilovaná do špatný osoby a že to bude dobrý a prostě kurva, já vim, že to bude dobrý, tak mi to neřikej, jak kdybych byla nějaká vymatlaná zhroucená kráva bo já nevim co. Já vim, že to asi myslela dobře a hezky a tak, ale z nějakýho důvodu mě to naštvalo a prostě... eh.
Asi moc žiju twitterem, lol. Hlavně pak nechápavě koukám na svoje vrstevníky, jak můžou tak kurevsky žít fejsbukem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ang | Web | 13. května 2015 v 17:00 | Reagovat

On ještě někdo žije facebookem? Huh.
Hej já nevím Avengers za mě prostě ne-e...

2 Wye | 14. května 2015 v 9:22 | Reagovat

[1]: Jo. Žije. Moji spolužáci úplně neskutečně. Umírala jsem, když jsem tuhle slyšela L. takovym tónem říkat její kamarádce "Mi včera psal bejvalej spolužák. Asi ho vyhecovala ta nová profilka." Jako wtf.

Nah, nebylo to blbý, ale čekala jsem víc. Místy to byla celkem dost nuda.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama