I'm sick of crawling

30. května 2015 v 17:55 | Wye |  Aktuálně z ničení světa
Probudila jsem se a už ani nevim, jak jsem se k tomu dostala, ale uvažovala jsem nad tím, jestli je sakra sobota ráno anebo neděle ráno. Nemohla jsem si to poskládat dohromady. Mobil mi tvrdil, že sobota a na jednu stranu mi to přišlo pravděpodobný a na druhou zas, že vždyť už je neděle. A pak koukám z okna a "Omg, proč mám pocit, že ty lidi už jsem pozorovala. Jak je to možný? To už jsem někdy předtím ráno na chvíli vylezla z postele či co?" a pak koumám na notebook ("Jaktože je zaplej? To jsem asi fakt teda vylezla a čuměla na něj a šla zas spát bo já nevim."), abych zjistila, jestli mi taky tvrdí, že je sobota a najednou "Wtf, jaktože je pět odpoledne, vždyť má bejt ráno. To jsem prospala celej den anebo co, kurva?" Pak mi to nějak začalo docházet, že no jo, já si šla přece pak odpoledne lehnout a eh... Ale i tak jsem byla tak kurevsky mimo a nevěděla, co se děje, co je teda za den a prostě nic. Trvalo mi sakra dlouho, než jsem to pořádně poskládala. A pořád mám hrozně rozespalý myšlení, huh.
Děsí mě to. Tohle všechno. Moje hlava. Vim, že to nic neni, že se to stává a že jsem v pořádku, ale i tak. Tak nějak čekám na den, kdy si přestanu věřit úplně, už takhle mám občas ty chvíle, kdy si nejsme jistá ani svym jménem.

Can you take this broken boy?
And put the pieces back as one?
Though he has all of his toys...
He is never having fun

Jsou tu dny, kdy je všechno tak kurevsky na hovno, kdy pláču a prostě nemůžu, všechno je to beznadějný, cejtim. Jsou tu dny, kdy cejtim, jak ji miluju a přijde mi to krásný a úžasný a co na tom, že to je neopětovaný. A jsou tu ty dny, kdy je to všechno prázdný, ani dobrý, ani špatný, prostě nijaký, necejtim nic a tak. A ty mě ze všeho nejvíc matou. Zas začínám pochybovat o tom, jak to je, jestli ji fakt miluju a tak, štve mě to.

Mám takovej blbej pocit, že spolu zase trávěj víkend a prostě... Přijde mi to tak kurevsky nefér. Já se s ní vídala párkrát do roka a ony se teď vídaj pomalu každou chvíli. Uvědomuju si, že to, že jsem se vídaly tak málo, byla částečně moje vina, cuz mě k ní matka moc nechtěla pouštět a tak, ale stejně. Prostě... závidim, žárlim, bolí to.

I feel I'm falling
I'm sick of crawling
If I had wings I'd fly away from here

Asi si nějak začínám fakt uvědomovat, jak to je. Že mě doopravdy nemiluje a už nikdy milovat nebude. Že miluje T. Že já jsem jen kamarádka, na který nijak nezáleží. Že se se mnou dost možná už baví jen... já nevim proč, ale prostě ze zvyku, soucitu, whatever. Že jsem pro ni takovej šutr, if you know what i mean. Nenávidim to. Tak moc to nenávidim.
Stejně jako nenávidim, že i jako ta zasraná kamarádka, stojim za hovno tak, jak to snad ani neni možný. Víc a víc přemejšlim a víc a víc mám pocit, že za to všechno prostě můžu já sama. Cuz jsem byla tak kurevsky příšerná přítelkyně.
Nejspíš je fakt dobře, že je s T. T. je lepší, ve všech ohledech.
Ona si zaslouží jen to nejlepší.

Vracím se v myšlenkách k tý době několik měsíců zpátky, ačkoliv nechci. A přemejšlim a říkám si, jestli to všechno nebylo trochu jinak, než mi tvrdila. Jestli k T. něco necejtila už dřív. Snažím se věřit, že je to blbost, že by mi to kdyžtak řekla, ale mám hroznej strach. Vim, že na tom nezáleží, ale nechci aby to tak bylo.

Ve čtvrtek jsme spolu vedly fakt dýp konverzaci. "Ahoj." "Ahoj." a toť konec. Omg... Mi nepiš, když se se mnou očividně stejně nějak nechceš bavit, ne?

Can you take this lonely girl?
And put the curls back in her hair?
Though she has all of her friends...
She no longer really cares

Chci, aby jí na mě záleželo. Chci aby mě měla fakt ráda. Chci pro ni bejt důležitá. Aspoň jako ta kamarádka. Nechci bejt šutr. Nechci jí bejt úplně ukradená.
Vzpomíním, jak mi před těma pár měsícema řekla, že jsem ale pořád její rodina a chci aby to tak bylo pořád. Ale je mi jasný, že není.

Zjišťuju, že o víkendech nechci, aby končily, ani ne tak proto, že škola, ale protože se vrací matka s bratrem a mně prostě vyhovuje, bejt tu sama. Nemuset nic předstírat a dělat co chci. Plakat, kdy chci. Jít spát, kdy chci. Mít klid a soukromí. A pak v tejdnu se mi nechce domu, protože tam je všechno horší a vlastně ani už netoužim po těch víkendech, protože to budu doma a tak... Chápete?

I'm so tired of trying
To stop the lying
Just give me something I can feel

Chci, aby někdo přišel a vytrhl mě z tohohle života. Aby by mě vytáhnul z toho stereotypu a donutil mě něco dělat, začít se hejbat v těch věcech a nestát zamrzlá na místě.
Chci, aby na mě někomu fakt hodně záleželo a měl mě fakt hodně rád. Chci, bejt pro někoho důležitá a chci mít někoho, komu se můžu ozvat uprostřed noci a on mě bude i tak poslouchat, bude mě chtít poslouchat.
Chci pomoct.
Chci obejmout.
A taky kurva vim, že tohle nesmim chtít, že se musim odnaučit závislačit na lidech a že je dobře, že nikoho takýho nemám, že se musim naučit bejt na věci sama. Protože jsem sama a budu sama a nesmim lidi otravovat, protože je nezajímám.

These words I'll write I'll never send
This time I'll try to make amends
I know you can not help my friend
Still falling, still falling, still falling, still falling

Um a říkala jsem, že už si neubližuju? Teda, naposled tehdy začátkem dubna před 4Pets, což neni zas tak dlouho, ale už prostě nemám tu potřebu si ubližovat. Většinou si na to ani nevzpomenu. Je to fajn.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ang | Web | 30. května 2015 v 19:22 | Reagovat

Je to skvělý a já jsem na tebe fakt hrdá. A taky za tuhle písničku a tak. Ono se to časem beztak nějak vyrovná. (Závislačení na lidech je kurevsky moc na nic, já to znám.)

2 Wye | Web | 31. května 2015 v 16:09 | Reagovat

[1]: Jo, ta písnička je fakt neskutečně boží, nah. Asi vyrovná, jednou, bude muset, hádám.

3 (ex)Miss No Strong | E-mail | 31. května 2015 v 16:36 | Reagovat

Je fajn, že už si neubližuješ.
A... takového člověka má právo každý chtít... a mít. Jenže mám pocit, že už všichni vymřeli.

4 Wye | Web | 31. května 2015 v 19:44 | Reagovat

[3]: Nemyslim, že by vymřeli. A myslim... Já nevim, myslim, že je svym způsobem lepší ho nemít, cuz pak akorát odejde a bude to ještě horší.

5 Antia | Web | 31. května 2015 v 21:31 | Reagovat

Co se týká toho neubližování, mám z tebe fakt radost.
A klidně mi uprostřed noci někdy napiš.

6 Wye | Web | 2. června 2015 v 16:50 | Reagovat

[5]: Děkuju :')

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama