Si dělá prdel? Takže T. si normálně bere na svoji třídní rozlučku, ako svoji přítelkyni a když byla se mnou, tak jako ani všici u ní vě třídě nevěděli, že má holku, cuz jak jednou prohlásila "nemůžu si dovolit, aby mě polovina lidí odsoudila" a prostě wtf. Wtf. Jo, beru si to osobně a bolí to, ačkoliv k ní už prostě nic necejtim. Tyvole. Vim, že to zas hrozně hrotim, ale prostě... to je hnusný. Já vim, že je to vůči ní nefér, že se lidi měněj a blabla, ale prostě... bolí to, kurva moc. A mám dojem, že jsem pro ni ve výslekdu vážně nic neznamenala, styděla se za mě a prostě tyhle věci.
Já jen... kurva, byly jsme spolu přes, technicky by se dalo říct, že nějakej rok a půl a prostě... S ní je chvíli a kurva... O co, že kdybychom byly teď pořád spolu, ani by ji nenapadlo mě na nějakou její rozlučku vzít, rozhodně ne jako normálně její přítelkyni? O co, že by její rodiče neměli ani ponětí o tom, že nejsem jen její kamarádka? O co, že by pořád měla problém mě na blbý veřejnosti jen chytit za ruku?
Uvědomuju si, jak dementně se chovám, jak ufňukaný malý děcko. Že to jsou všecko úvahy zhruba jako "A co kdybych se narodila o rok dřív?", cuz se to prostě nestalo a nemůžu předpokládat, co by tím pádem bylo. Že prostě se měněj její postoje a tak, ale do hajzlu... jak si to mám nebrat osobně?
Existujou nějaký kurzy nehrocení píčovin? Fakt bych na nějakej potřebovala.
Tyvole, doufám, že budou mít na ksichtknize nějaký fotky z tý rozlučky :'---))))))
Zabte mě někdo. Pls. Jak můžu bejt tak vymatlaná, kurva? (Anebo mě alespoň pojďte obejmout a říct mi, že nejsem tak vymatlaná kráva, ačkoliv si uvědomujete, že jsem, jenže by to bylo fajn slyšet, i když by mi bylo jasný, že to řikáte jen tak. Shit. Furt neumim zvládat věci úpe sama, co?)
Btw. Jo - už zas nemám na to vymejšlet nějakej normální název, respektive vybírat něco vhodnýho z nějaký písničky.

Ne, nejseš vymatlaná kráva. Jako, upřímně, já si myslím, že tohle všecko jsou celkem normální věci a je to docela přirozený. Jakože... kdo by si to nebral osobně? já bych to taky takhle moc řešila (i když já nejsem vhodnej příklad, ehm)