Another day is gone and all my faces are alibis

20. ledna 2016 v 21:55 | Wye |  Aktuálně z ničení světa
Bez lidí je líp, vážení. Nějak nevim, že mi to nedošlo dřív. Jako yeah, osamění and that shits jsou na hovno, ale je to jednodušší, you know? Neřešit, že tohle a tamto, že jste něco udělali blbě, po několika měsících neposlouchat pomalu výčitky o tom, že jste s někym na AFku nestrávili moc času, když tam na vás divně koukali a bylo to trapný a nějak to nevypadalo, že s nima máte co dělat (a protože tam s nima byla vaše bejvalá, kterou jste pořád milovali, se svou novou přítelkyní, co čirou náhodou bejvala vaše nejlepší kamarádka).

This is not the man I hoped to be
And I'm just trying to stop the bleeding
I don't know how to word it
I just started to deserve it
And all my, all my faces are alibis

Ale R. je zlato. Fakt jo. Teda někdy. Protože pak je tu ta doba, kdy se vám prakticky neozve, očividně nemá potřebu se s váma bavit, protože má jiný kámoše, jako třeba T. a S. a tak, ale když je v prdeli, protože se s nim rozešel přítel, píše vám. Nevyčítám mu to, aby bylo jasno, just... Still the second one, i guess?

A já nevim. Tak asi sorry, že jsem občas social awkward, že to s lidma neumim, že si často nejsem jistá, jaký se ode mě očekává chování, že občas dřív konám, než myslim a dopadá to špatně. Mrzí mě to. Ale nějak moc nevím, co s tím. A i kdybych věděla, myslim, že bych stejně nesesbírala dost energie a vůle, abych s tím fakt něco udělala.

Ale omluvila jsem se, minimálně kamarádce, že jsem s nima neoslavila její narozeniny.

Hhh. Kdysi dávno přišlo na to, že bychom R. měli udělat triko. Jsem aktivně udělala návrh (děsně super návrh!!!) a idk, od tý doby jsem se furt nedokopala k realizaci. Dneska jsem si konečně sehnala ty papíry, co se to na to natiskne a následně zažehlí na triko, abych to konečně udělala a někdy příští mu to dala (protože narozeniny má v pátek a to je moc majnstrým mu dávat dárek, že jo, to, že bych to jinak úplně nestíhala, s tim nemá co dělat, přísahám).
No, každopádně, hádejte, kdo se dneska vytasil s tim, že dostal se svou drahou polovičkou nápad na triko pro něj, že by to vyšlo na každýho asi dvacku, když by nás bylo pět a tak? Jjjjjj, S. s T. a prostě, are you fucking kidding me bitches? Táhněte doprdele. mu dělám triko omfg. Sobeckost lvl. pro. Vím. Ale prostě omg. Jen jsem aspoň chtěla bejt v něčem svym potrhlym wtf způsobem, trošičku lepší. Ten pocit, že to JÁ mu udělala triko a tak.

Jinak je to... normální, prázdný, jako vždycky. Život a tak. Jako vždycky. Chybí mi cigarety, abych zjistila, jestli to se mnou fakt nic nedělá anebo jen ty matčiny stojej za hovno, ale nejsem schopná si je koupit and that stuffs. Prostě pořád to samý.

Víte co mi přijde vtipný? Večer lehnu do postele a uvědomuju si tu prázdnotu, víc než kdy jinde, ale taky se cejtim tak nějak... čistá. Což je... lol. Čistá? Fakt, Wye, ty? S všema těma sračkama, co furt kurvíš, co furt děláš špatně, s tím vším, co by sis měla vyčítat? Aha, lol, tak good. Taky dobrý.

There's nothing famillar here anymore
To anyone or anything left to feel alive

Zjistily jsme, že si s B. už nemáme moc co říct, když nemluví o crushích nebo tak. Je to smutný.

Rozhodla jsem se, že si teda obarvim ty vlasy (no jo, babička řekla, že mi přidá na barvy a už z principu musim, protože mám dojem, že kamarádka nevěřila, že to fak udělám). Dneska jsem si dojela pro barvy a po pár hodinách nadšení a nedočkavosti, kdy bude mít kadeřnice termín, jsem si to rozmyslela a už to kurva nechci. Protože, wellp, mám ráda baru svých vlasů a tohle by nemělo bejt jen na pár tejdnů, ale na pár měsíců, navíc zrzavý vlasy ty barvy většinou držej dýl a dopyče, co když to bude blbý a hlavně - nechci bejt tak dlouho bez svý barvy, nevim, asi, myslim. Dopyče a za tohle může matka, protože přišla a mluvila o tom a nějak mi to nahlodala a celý v tom mozku přeházela, protože do tý doby jsem s tim byla smířená a teď, dopyče, nejsem a omg omg omg. Co když to bude moc růžový? Já chci aby to byla ta coolozní růžovo-červená. Jenže už jsem za ty barvy dala pomalu čtyry stovky a řekla, že to udělám, tak musim. Pyče. Myslim, že tohle je už ale fakt naposled. (Jo, to jsem říkala i posledně, já vim.)
Ale ono tak co. Je to fuk. Nakonec si zvyknu.
To abyste nezapomněli, jaký taky pořád řešim píčoviny.

Musim zhubnout, ale očividině jsem dost špatná v nejezení, obzvlášť proto, že mi pořád někdo něco strká pod nos a jděte doprdele, omg, proč mi to děláte, lidi?

So what am I? What am I? So what am I?

Miluju Marianas Trench. Miluju Joshe. Šíleně moc. Už to bude rok, co jsem se do nich tak zamilovala. (Děkuju, Ang. Fakt hrozně moc ♥.)

Don't want it, don't get it
I know you won't regret it
Don't surface, don't surface
And I feel so damned worthless
Another day is gone and all my faces are alibis
All my faces are alibis
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 m. | Web | 21. ledna 2016 v 16:38 | Reagovat

aw, mtrench jsou úžasní, a tahle písnička je asdkdfjlkdfgjdf so good. taky jsem závislák díky Ang :D

je bohužel pravda, že lidi většinou věci dost komplikujou, a tak.. a možná lepší být alone sám než mezi lidma.. chce to najít něco mezi tím, asi.:)

nah, you're great. zvládáš život a tak. to je skvělý, vážně. a vyčítat si nemusíš nic, okay? :)

(jinak. aww, ty máš přírodně zrzavý vlasy??? musí být super o_o well, obzvlášť u takových odstínů, fake barvy mizí až moc rychle, takže... ber to tak, že se případně můžeš vždycky vrátit =))

2 Wye | Web | 24. ledna 2016 v 9:14 | Reagovat

[1]: Aw, just... já nevim, asi mi došla slova. Jen... děkuju, že to čteš a jsi tu a tak, jo? Děkuju.

3 Ang | Web | 29. ledna 2016 v 12:51 | Reagovat

well. sorry, everyone. blame Keigh, she made me love mtrench.

4 Wye | Web | 30. ledna 2016 v 8:43 | Reagovat

[3]: How sorry? I love you for this! ♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama