Měla bych se učit chemii, protože zítra píšeme a já za celej víkend neměla čas na to kouknout. Jenže to bych první musela vypnout hudbu a to se mi nechce.
Dostala jsem od ní cédéčko, covery Pink Floydů, aw. Taky čínský hůly s Mickey Mousem, plakáty k tomu novýmu Barbie filmu a oh, jasně, cucflek na krku, velkej jak kráva (a dva menší, který se ale naštěstí daj svést na vyrážku, ha).
Líbaly jsme se, dotýkaly, objímaly, v noci spala se mnou v posteli... Musím vám říkat, jak moc super to všechno bylo?
Poprvé za dobu, co se známe, jsme spolu byly v kině, hah. (Zootopia je super, baj d wej.) Za celej film pustila moji ruku jedině kvůli tomu, aby mě mohla pohladit po noze.
A držela mě za ruku i venku. Dala mi venku pusu. Před lidma. Což udělala naposled někdy... na začátku našeho vztahu? Nevím. Vím jen, že dlouhou dobu potom měla s těmahle věcma problém.
Jsem si říkala, jak bych s ní ani vomylem nespala... jakože ups...? I když nu což, o mý nulový sebeúctě, hrdosti a tak, víme už dlouho.
Nechtělo se jí odjíždět, aw.
"Přemýšlím, pod jakou záminkou bych sem mohla jet příště. Jakože dřív než za měsíc."
Čím blíž byl ten její odjezd, tím víc mi docházelo, jak strašně dementní bylo myslet si, že budu v pohodě, až se dá zase dohromady s T. Že to zvládnu.
Ale třeba jí přednost nedá. Prý jí sama už tak 100x řekla, že je s nimi nejspíš konec. Idk. Hlavně nesmím doufat, eh.
Ještě pořád se třesu, lol.

je fajn vědět, že nejsem sama s nulovou sebeúctou a hrdostí. na druhou stranu je to tak příjemnější, lel.
já se začínám zůstat cynická a "love ain't even real", ale tohle je prostě roztomilý.